Pozlacená stříbrná spona typu Krefeld

Co píše o artefaktu Mgr. Jaromír Šmerda z Masarykova muzea v Hodoníně:

Luxusní spona typu Krefeld ze starší fáze doby stěhování národů má zachovalý lučík, nožku se zachycovačem, patku a odlomenou hlavici. Tělo spony bylo odlito včetně zachycovače ze stříbra a je zdobeno několika druhy ornamentu. Podél obvodu nožky a patky jsou čtyři mírně zahloubená pole zdobená vytepávaným přesekáváním a boky lučíku jsou navíc opatřeny výzdobou ve formě trojice důlků uspořádaných v šikmých řadách. Povrch zmíněných čtyř polí a bočních částí je zdoben zlacením.

Středový pás nožky a lučíku je zdoben velkými kroužky spojenými šikmými liniemi, po jejichž stranách je vždy dvojice větších důlků. Tato výzdoba je vyplněna černou hmotou, avšak nejde o niello, jak by bylo možné očekávat, protože na základě metalografické analýzy nemá typický zvýšený obsah olova ani síry. Naopak výplň prohlubní obsahuje pouze zvýšený obsah mědi. Hmota je podle výsledků pouze korozními produkty mědi, které mohou být čistě druhotné z koroze mědi ve slitině se stříbrem a usazené v prohlubních. Další možností je záměrné použití výzdoby ve formě černého oxidu mědi (CuO – tenorit) vzniklého žíháním, který tak vlastně nahrazoval běžnější černé niello.

Nejbližší analogie celého tvaru spony, která má téměř kruhovitou destičku, i se zmíněnou výzdobou najdeme v dnešním Švýcarsku v oblasti náležející tehdy pod kontrolu Burgundů nebo ve středním Porýní v Německu, odkud byli předtím vytlačeni. V obou oblastech jde však o ojedinělé nálezy, jejichž původ tak můžeme díky řadě stejných prvků výzdoby na tvarově mírně odlišných sponách hledat spíše na našem území v oblasti tzv. vinařické kultury v Čechách.