Luxusními stříbrnými sponami často vyzdobenými zlatými plíšky se pyšnily zvláště germánské ženy z vyšších společenských vrstev, což se odrazilo i v charakteru okolností jejich nálezových situací. Ve většině případů byly objeveny jako součást bohatých knížecích hrobů jaké známe kupříkladu ze Slovenska (např. Krakovany, Ostrovany atd.) nebo z Polabí, kde jsou datovány především od druhé poloviny 3. století do první poloviny 4. století. Pouze ojediněle se je podařilo zjistit i v sídlištním prostředí, nejčastěji se jedná spíše o zlomky původně celých šperků stejně jako je tomu i u nálezů na území bývalého hodonínského okresu. Zde se podařilo najít již více kusů, z nichž čtyři představíme blíže.

V prvním případě se jedná o fragment honosné germánské spony s klínovitou nožkou nebo s vysokým zachycovačem, kterou vzhledem k absenci nožky se zachycovačem není možné přesněji typologicky zařadit. Podle analogických nálezů by mohlo jít nejspíše o sponu s klínovitou nožkou, vyloučit ale nelze ani sponu s vysokým zachycovačem. Spona byla díky dvěma otvorům původně vybavena dvojitým železným vinutím s jehlou ke spínání. Oba konce lučíku a vyčnívající knoflík hlavice byly opatřeny vždy dvojicí stříbrných perlovaných drátků s upevněnými vytepávanými tenkými plíšky.

Ve druhém případě patří zlomek stříbrné spony se zlatou fólií do tvarově i materiálově rozmanitější skupiny spon s klínovitou nožkou jednodílné i dvojdílné konstrukce. V našem případě je nožka krátká s výrazným kosočtverečným rozšířením a její spodní okraj je navíc na povrchu zdoben vyrytou dvojitou lomenou linií. Druhý konec spony je sice odlomen, ale podle analogických nálezů se jednalo o dvojdílný exemplář se samostatným účelovým zařízením s oskou, vinutím a jehlou ke spínání.

U zbývajících dvou exemplářů jde o honosné germánské spony s vysokým zachycovačem se zdobenými konci lučíku, resp. s jedním perlovaným drátkem na začátku a na konci lučíku.