Zlaté šperky a ozdoby z Hodonínska

8 listopadu, 2025

Stručný úvod k příběhu

Artefakty z drahých kovů, zvláště zlata, představovaly v rámci vývoje lidské společnosti důležitou úlohu v mnoha kulturách v podstatě již od starověku. Byly totiž znakem hojnosti, nadvlády a značného majetku a vnímány jako dar bohů spojený přímo se sluncem a určený pro nejvyšší představitele. Díky svým vlastnostem estetickým i technologickým, neboť je krásně lesklé, dobře kujné a tím opracovatelné a téměř nepodléhající korozi, našlo zlato široké uplatnění v uměleckém řemesle, zvláště při výrobě exkluzivních šperků, anebo v mincovnictví.

Na území bývalého hodonínského okresu byly nalezeny jedinečné zlaté předměty již v souvislosti se starší dobou bronzovou a po určitém přerušení pak zejména s laténským obdobím, dobou římskou a stěhování národů a epochou slovanskou. Zde všude se dají považovat za jednoznačný doklad existence společenské elity v předchozích etapách dějin také v naší krajině s poměrně velmi hustým osídlením od pravěku až do novověku. Prozatímní soubor šperků a mincí se podařilo získat díky sbírkotvorné činnosti archeologického oddělení Masarykova muzea v Hodoníně v rámci plošných výzkumů a zejména pomocí povrchových detektorových sběrů za účasti občanských spolupracovníků. Menší množství dosud poznaných ozdob a platidel ze zlata je dáno dosavadním stavem bádání, které utváří náš názor na vysvětlení jejich významu. Přesnější odpovědi na propojení luxusních výrobků s tehdejšími obyvateli dokážeme najít pouze v případech, kdy jsou k dispozici konkrétní nálezové okolnosti.

Zlatá plechová polokulovitá ozdoba

Plechová puklička má na bocích dva otvory proražené zvenku dovnitř sloužící pro připevnění k podkladu. Boky jsou opatřeny drážkami ve směru spádnic vyraženými z vnější strany a na vrcholu drobný kruhový výstupek vyražený zevnitř.

Zlatá plechová ozdoba

Artefakt byl původně přehnutý v polovině a navíc ještě podruhé ohnutý na čtvrtinu s výzdobou na vnější straně. Pro lepší čitelnost podoby předmětu a jeho tvaru se podařilo nakonec celou ozdobu jemně mechanicky narovnat a rozvinut do plochy pomocí plastových pinzet a dřevěných zahrocených nástrojů. Drobné nerovnosti a deformace nebyly upravovány, aby nedošlo k poškození výzdoby. Podle nejbližších analogií patří tato plechová ozdoba k dosud nepočetným lisovaným kováním s geometrickou výzdobou z časně slovanského období. Vyskytují se v kruhovém i čtvercovém tvaru a s rozmanitými ornamenty kroužků, půlobloučků či volut a mohla se používat na opascích nebo na oděvu i ve formě nášivek.

Zlatá nášivka oděvu

Povrchové metalografické měření ukázalo vysoký podíl zlata (96 %), menší obsah stříbra (2,5 %) a zbytky rtuti (1,4 %), což napovídá o amalgámovém zlacení povrchu. Podobné lístkovité ozdoby s rozmanitou škálou tvarů najdeme zejména v bohatých knížecích hrobech v Maďarsku, Rakousku, a především v Přičernomoří, kde jsou spojeny s prostředím kočovných Sarmatů – Alanů, s nimž se od poloviny 5 století šíří ke Germánům až do Evropy.

Zlatý přívěsek s filigránovou výzdobou

Poutko je vyrobeno z méně ryzího zlata obsahujícího vyšší obsah stříbra a mědi (21% Ag, 2,5 % Cu) oproti materiálu základního plíšku (95,5 % Au). Došlo také k prohnutí artefaktu, jehož okraj jeví znaky značného ohlazení, a to ukazuje na dlouhodobé používání nejspíše velmi oblíbeného přívěsku. Na povrchu je zásadní přítomnost prvků mědi a stříbra, které se koncentrují zejména v okolí upevnění poutka. Svědčí to o existenci zlaté pájky s vysokým obsahem mědi a stříbra pro snížení teploty tání při pájení.

Zlatá terčovitá nášivka

Avers

Revers

Detail aversu

UV oblast

IČ oblast

Standardní foto ve viditelné oblasti oblasti spektra

Viditelná oblast

Zlomek zlaté ozdoby

Zlatý kroužek

Zlatý nýt

Zlatá plaketa s granulovanou výzdobou

Na šperku byly kromě zlata (94%) identifikovány ojedinělé prvky (Bi, Hg, Pb) a vyskytuje se také antimon koncentrující se podél míst připojení granulí k podkladu a může tak mít spojitost s pájkou pro připevnění. Zvýšeným obsahům stříbra odpovídá i složení mědi, která se v největší míře objevuje podél vnějšího obvodu. S nejvyšší pravděpodobností se tak jednalo o pájku pro připojení základního plechu k dalšímu kovovému podkladu.